Životní moudrosti Bruna Groeninga - výtah

Důvěřuj a věř, Boží síla pomáhá a léčí!.

Existuje mnohé, co se nedá vysvětlit, ale neexistuje nic, co by se nemohlo stát. 

Zažít spásu, mojí milí přátelé, to je pravdou.

Tím největším lékařem celého lidtsva je a navždy zůstane náš Pán Bůh!

Peníze, to je moc. Avšak zdraví je všemoc.

Být bohatý znamená být zdravý.

Jestliže chceš to Boží zažívat, tak o to musíš sám usilovat.

Duch ovládá hmotu.

Moje činnost a působení slouží pouze k tomu, abych přivedl všechny lidi této Země opět na tu správnou cestu, na cestu Boží. To je ten velký obrat. 

Zdravý duch své tělo ovládá.

Člověk jedná podle své vůle. Jaká vůle, taková myšlenka. Myšlenka pohne člověka k činu.

Příčina se rovná účinku!

Dobro se může dokázat jen činy. Nechejte mluvit činy!

Zpět k přírodě! Zpět k našemu Pánu Bohu! Zpět k víře na to dobré v lidech!

Jen prosím, prosím nebuďte lehkověrní! Dnes říkám to, co říkám pořád: Nemusíte tomu vůbec věřit, co říkám! Ani to po vás nevyžaduji. Povinnost však, kterou máte, je: sami se o všem přesvědčit!

Žádný člověk nemůže uzdravovat, je to vždy jen Jeden, Bůh!

Šlechetný myslí na povinnost. Špatně smýšlející jen na zisk.

Člověk je stvoření lásky. Co je v lásce stvořeno, může jen v lásce žít. (Láska je Bůh).

Bohu není nic nemožné!

Odložte nenávist a závist, neboť žijete tak, jací jste. Nenávist a závist nutí k nesvárům a hádkám.

Dobře si uvažte každé slovo, každou větu, kterou vyřknete a každou myšlenku, kterou přijmete, jestli je hodna toho, aby byla přijata! A zvažte si to všechno docela přesně, jestli jste jednali správně. Povolávejte se denně sami k pořádku, to zn., k Bohu! Sami se pokárejte!

Každý je svého štěstí strůjcem, neboť co kdo seje, to bude i sklízet.

Nemoc k člověku nepatří.

Nepřetržité dobro překoná zlo.

Tělo, milí přátelé, je Boží dar.

Pro přijetí jen jediné myšlenky potřebuje člověk sílu, potřebuje energie, a proto se musí o to víc stále starat, aby denně přijímal nové energie.

Milujte život – Boha! Bůh je všude.

Nechci, aby ani jeden jediný, který dnes už patří do mého Kruhu přátel, stále ještě patřil k těm lehkověrným! Neměl by být lehkověrným! Má za povinnost, tak jako i já sám, aby se o všem sám přesvědčil!

Dvěma pánům, moji milí přátelé, sloužit nemůžete, ne na jedné straně tomu zlému a na druhé straně Bohu!

Spojení s Bohem – to je, moji milí přátelé, všechno!

Co přijmete, co si osvojíte, to máte. Když budete stále přijímat jen dobro a zlo necháte stranou, máte stále jen to dobré.

Vy jste Boha opustili a také jste se cítili Bohem opuštění, ale teď jste voláni zpět.

Bůh stvořil člověka hezkého, dobrého a zdravého. Takového ho chce i mít. Původně byli lidé s Bohem v úplném spojení; byla tu jen láska, harmonie a zdraví; všechno bylo v jednotě. Ale když první člověk uposlechl hlas, který patřil tomu zlému a který k němu promlouval z vnějšku této jednoty, a jednal podle tohoto hlasu, roztrhlo se toto spojení a od té doby stojí Bůh tady a tam na druhé straně stojí člověk. Mezi Bohem a člověkem vznikla velká propast. Už tu není žádného spojení. Člověk, odkázán sám na sebe, může být jak chce věřící a modlit se, přesto bude na své cestě životem napadán zlem a bude jím stahován do hloubky. Na své cestě jste došli až tam dolů. Zažíváte neštěstí, bolesti, nevyléčitelné utrpení. Říkám vám: Nechoďte ještě hlouběji, volám vás k velkému obratu na této cestě! Pojďte sem nahoru a přes tu propast vám postavím most! Pojďte z cesty utrpení na cestu Boží! Na této cestě není žádného utrpení, žádných bolestí, neexistuje tu nic nevyléčitelného; tady je všechno jen dobré. Tato cesta vede zpět k Bohu!